Gestalt Theatre 

Gestalt theatre je expresivní a holistický přístup k terapeutické a osobnostně rozvojové práci. Spojuje v sobě principy Gestalt psychoterapie a dramaterapie. Vede k rozšíření uvědomění, hlubšímu porozumění sobě i druhým, pochopení potřeb, propracování emocí a vnitřních i interpersonálních konfliktů. Jako nástroje využívá divadelní techniky, především improvizaci a rolové hry, hudbu, pohyb či relaxační techniky.

Východiska pro Gestalt Theatre:

Gestalt Theatre se objevuje tam, kde se potkávají divadelní techniky vycházející z filozofie K. Stanislavského a L. Strasberga s přístupy integrativní Gestalt terapie. Divadlo je prostředek ke kontaktu se sebou a vlastní životní zkušeností ve fiktivní situaci tady a teď. Otevírá prostor pro prozkoumávání způsobu bytí a rozšiřování uvědomění o sobě i druhých. Člověk chodí do divadla proto, že chce zahlédnout sebe a vstupuje do terapie, když si chce porozumět. Gestalt Theatre tak nabízí celostní pohled na způsob lidského bytí, má posilující funkci, protože uvědomění je cesta k vlastní transformaci.

Principy Stanislavského Systému a Strasbergovy Metody

Inspirace pro divadelní složku tohoto přístupu vychází z díla K. Stanislavského (Stanislavského Systém) a Lee Strasberga (Method Acting), který na něj navázal. Zatímco Strasberg využíval při tvorbě své metody poznatky psychoanalýzy, Gestalt Theatre opisuje smyčku a využívá Strasbergův přístup k divadelní práci pro terapii a osobnostní rozvoj.

Základní principem herecké práce je pro oba autory skutečnost, že herec nehraje postavu, ale přistupuje k fiktivní situaci tak, jako by byla jeho vlastní žitou realitou. Podstatné je fyzické, emoční a pohybové prožívání herce, které se děje tady a teď, ve službách postavy, kterou ztvárňuje, a tak prožívá její životní události, vztahy a sebe sama. Klíčovou se tak stává uvěřitelnost akcí, autentičnost emocí a jejich propojení s osobností protagonisty.

Method Acting učí herce využít jejich představivost, smysly a emoce pro tvorbu postav s unikátním jednáním a představení zakotvená v pravdě lidskosti.

Gestalt přístup k terapeutické a osobnostní práci*

Gestalt Terapie směřuje k sebepřijetí, sebevyjádření, seberealizaci a osobnímu růstu. Vede člověka skrze uvědomování k větší svobodě volby a převzetí zodpovědnosti v tom, co dělá, jak se vztahuje k okolnímu světu i k sobě. Zabývá se také tím, jaké má jedinec v životních situacích a kontaktech k dispozici způsoby zvládání a snaží se je rozvíjet .

Gestalt terapie vznikla v rámci humanistické tradice, vyznává holistický model lidské existence. Gestalt přístup je silně eklektický, inspiruje se mnoha myšlenkami z oblasti psychologie, psychoterapie a filozofie. Tato rozkročenost stěžuje jednoznačnou definici Gestalt terapie, avšak nabízí ji velký integrativní potenciál. O Gestalt přístupu lze smýšlet jako o konceptuálním rámci, mindsetu, způsobu vztahování se k lidské existenci, který je možné používat i v oblastech mimo psychoterapii.

Klíčovými koncepty v Gestaltu jsou uvědomění, kontakt, "teď a tady" a paradoxní teorie změny. Uvědomění je prožitek, při kterém je člověk v kontaktu s vlastní existencí, s tím, co je. Při uvědomování člověk ví, co dělá a jak to dělá, ví, že má další možnosti a že si zvolil být takový, jaký je. Uvědomění je vstupní branou pro veškerou osobnostní práci, bez uvědomění není možné zkoumat životní situace, porozumět sobě ani druhým. Uvědomění je "jak vědění, tak bytí". Důležitou roli hraje zvědomování právě přítomného prožitku ("tady a teď"), protože skrze něj vnímáme okolní svět a svůj minulý i budoucí život, který se odehrává v kontaktu. Lidé rostou a vyvíjejí se prostřednictví kontaktování a skrze asimilaci zkušeností pramenících z těchto kontaktů. K růstu dochází díky procesu vzájemné interakce člověka a prostředí, při kterém se prožitek přirozeně formuje do smysluplného celku - gestaltu. Změna může přijít v případě, že člověk porozumí své situaci a přijme to kým je. Tomu se říká paradoxní teorie změny.

Další části textu připravujeme...

Tomáš Andrášik

* části kapitoly o Gestalt přístupu byly převzaty z Roubal (2010)

Zdroje:
Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie. Praha: Portál
Marín Romera, D. (2018). Gestalt Theatre Therapy - Notes for the workshop on Gestalt Theatre in Brno.
Roubal, J. (2010). Gestalt Terapie. in Z. Vybíral & J. Roubal (Eds.). Současná psychoterapie. (s. 164 - 194). Praha: Portál
Shifres Berenstein, C. (2013). Teatro Terapia Gestalt (tesina). Asociación Española de Terapia Gestalt.